Meditace před schůzkou, před důležitou poradou, před pohovorem…
Přečíst článekNěkolik minut před důležitou poradou, pracovním pohovorem nebo náročným jednáním bývá naše hlava plná myšlenek. Přemýšlíme, co řekneme, jak zapůsobíme a co všechno se může pokazit. Srdce se rozbuší, dech se zrychlí a tělo se připravuje na zátěž. Krátké zastavení těsně před podobnými situacemi ale může udělat víc než další šálek kávy nebo horečné pročítání poznámek. Pomůže zklidnit mysl, soustředit se na přítomný okamžik a vstoupit do jednání s větším klidem i jistotou.
Jak vytvořit „psychologické bezpečí“ na pracovišti: Když se pauza na dech nepovažuje za lenost
Přečíst článekVe většině firem není problém udělat si kávu nebo odskočit na toaletu. Přesto mnoho zaměstnanců váhá, jestli si mohou na pár minut odpočinout, nadechnout se nebo přiznat, že jsou psychicky unavení. Obávají se, že budou působit jako méně výkonní nebo málo odolní. Přitom právě prostředí, ve kterém se lidé nebojí mluvit o své psychické pohodě, bývá základem zdravé firemní kultury i dlouhodobě dobrých výsledků.
Nepotřebujete chill-out zónu za miliony: 5 nízkonákladových tipů, jak rozjet mindfulness v kanclu
Přečíst článekKdyž se mluví o péči o zaměstnance, často se objevují fotografie kanceláří s relaxačními zónami, designovým nábytkem nebo místnostmi určenými pro meditaci. Může to budit dojem, že podobné prostředí si mohou dovolit jen velké firmy. Ve skutečnosti ale podpora duševní pohody nestojí na drahém vybavení. Mnohem důležitější je vytvořit podmínky, ve kterých si lidé mohou během dne na chvíli odpočinout, znovu se soustředit a vrátit se k práci s čistší hlavou.
Krok za krokem: Jak zavést pravidelné meditační pětiminutovky do firemní rutiny
Přečíst článekPět minut nic nevyřeší. Nebo ano? Právě tolik času často strávíme čekáním, než se uvaří káva, pročítáním sociálních sítí nebo hledáním ztracené koncentrace. Přitom stejných pět minut může změnit atmosféru v celém týmu. Nemusíte pořádat společné meditace ani přestavovat pracovní den. Stačí začít jednoduše a dát lidem možnost na chvíli se zastavit.
Co by měl šéf umět? Mindfulness jako klíčová kompetence moderního lídra
Přečíst článekNěkdy stačí projít kanceláří a je jasné, že dnes není dobrý den. Někdo zírá do monitoru a už potřetí čte stejný e-mail, jiný reaguje podrážděněji než obvykle a další sedí potichu, přestože bývá vždy plný energie. Úkoly jsou stejné jako včera, ale něco se změnilo. Dobrý vedoucí nemusí být psycholog ani terapeut. Měl by ale umět poznat, kdy jeho lidem nechybí schopnosti, ale dochází síly.
Jak říct šéfovi, že si potřebujete v pracovní době zavřít oči: Manuál pro asertivní rozhovor
Přečíst článekKolega vstane od stolu a pronese: „Jdu na cigaretu.“ Nikdo se nad tím nepozastaví. Za pár minut je zpátky a pokračuje v práci. Vy nekouříte. Také cítíte, že potřebujete na chvíli vypnout. Jen dvě minuty klidu. Jenže co řeknete? „Jdu si zavřít oči?“ Právě v tu chvíli mnoho lidí raději zůstane sedět u monitoru, i když už dávno vědí, že jejich hlava potřebuje pauzu.
Syndrom vyhoření versus sekulární mentální trénink: Jak poznat, kdy vaše hlava potřebuje STOP tlačítko
Přečíst článekKdysi se těšil na pondělí. Dnes odpočítává dny do víkendu a ani ten nepřináší úlevu. Budík zvoní, ale vstát je čím dál těžší. Únava nemizí ani po dovolené a práce, která dříve dávala smysl, se stává jen seznamem povinností. Každý občas zažije náročné období. Někdy ale tělo i mysl začínají vysílat signály, že pouhá únava už to není.
Přežít v open space: Jak restartovat unavený mozek přímo u pracovního stolu
Přečíst článekNěkdo právě telefonuje. O pár stolů dál se smějí kolegové. Tiskárna nepřestává pracovat, na monitoru bliká nový e-mail a mobil zavibruje už potřetí během několika minut. Open space umí být skvělým místem pro spolupráci, ale také prostředím, kde si naše pozornost během dne téměř neodpočine. Přitom někdy stačí dvě minuty ticha, aniž bychom vůbec opustili pracovní stůl.
Využijte svou kancelář venku: Jak proměnit práci v přírodě v hlubokou všímavost
Přečíst článekTelefon zvoní, kalendář se plní a úkolů neubývá. Stačí ale otevřít dveře, udělat pár kroků ven a svět na chvíli zpomalí. Stromy neznají porady, tráva neposílá e-maily a vítr neřeší termíny. Příroda sama o sobě nevyřeší pracovní stres. Dokáže nám ale připomenout něco, na co během dne často zapomínáme – zastavit se, nadechnout a být opravdu přítomní.