Jsme tým autorů, kteří věří v sílu příběhů a upřímného sdílení emocí. Věnujeme se tématům duševního zdraví, osobního růstu a každodenního života tak, jak ho skutečně žijeme. Píšeme s respektem, otevřeností a lidskostí. Naše texty vznikají z vlastních zkušeností, ze srdce v běžných situacích, které prožíváme všichni.
Calmory je pro nás prostorem, kde můžeme být autentičtí, bez masek a přetvářek. Naše redakce propojuje osobní pohledy s odbornými poznatky a pomáhá nám i čtenářům najít cestu k většímu klidu a rovnováze v životě. Věřím, že psaní má sílu léčit a sdílení inspiruje.
Známe to všichni. Sedíme na důležité schůzce nebo se snažíme usnout, když v tom nás zaplaví vlna úzkosti. Naše racionální mysl se nám snaží logicky vysvětlit, že „o nic nejde“, ale tělo ji neposlouchá. Srdce buší, dlaně se potí. Je to proto, že v krizovém režimu náš mozek vypíná logické centrum a přepíná na instinkty. Abychom se uklidnili, musíme k tělu promluvit jazykem, kterému v tu chvíli rozumí: jazykem smyslů, tlaku a rytmu. Klid totiž není věcí vůle, ale biologickou dovedností, kterou můžeme své tělo znovu naučit.
Váš nervový systém není statický stroj, ale živý organismus, který se neustále učí. A u žen se tento „žák“ musí každý měsíc vyrovnat s hormonální bouří. V tomto článku si vysvětlíme, proč dech v druhé polovině cyklu funguje jinak a jak naučit své tělo, aby zůstalo v klidu, i když progesteron velí k panice.
Většina z nás se učila, že kyslík je „ten dobrý“ a oxid uhličitý „ten špatný“ odpad. Jenže v těle je to přesně naopak. Oxid uhličitý (CO₂) je klíčem k vašemu klidu. Pokud ho máte málo, vaše nervová soustava nemůže vypnout režim „bojuj, nebo uteč“.
Cítíte se někdy vyčerpaná už dopoledne? Možná za to nemůže nedostatek spánku, ale způsob, jakým dýcháte. Pokud dýcháte příliš mnoho nebo ústy, váš kyslík zůstává „uvězněn“ v krvi a vaše buňky k němu nemají klíč. Pojďme zjistit, jak dýchat tak, aby vaše tělo konečně začalo vyrábět energii, a ne jen přežívat z nouzových zásob.
Máte někdy pocit, že se vaše tělo sevře dřív, než vůbec stihnete domyslet jedinou úzkostnou myšlenku? Srdce se rozbuší, v krku se objeví knedlík a dech se zkrátí. Není to vaše vina a nejste „rozbitá“. Ve vašem mozku se jen spustil prastarý ochranný systém, který v dnešním světě zapomněl, jak se vypíná. Pojďme se podívat, co se ve vašem těle děje a jak můžete tento vnitřní alarm znovu přenastavit na klid.
Mnoho lidí čeká, že klid přijde s volnem, dovolenou nebo velkou změnou. Jenže nervový systém takhle nefunguje. Tělo si nepamatuje výjimečné chvíle, ale opakující se zkušenosti. V článku se podíváme na to, proč mají malé chvíle klidu větší sílu než jednorázový odpočinek.
Parasympatikus je část nervového systému, která má na starosti klid, regeneraci a obnovu sil. Pomáhá tělu zpomalit, trávit, spát a opravovat se po zátěži. V tomto článku si vysvětlíme, co parasympatikus je, jak funguje a proč je pro naši pohodu naprosto zásadní.
Sympatikus je část nervového systému, která nás udržuje ve střehu a pomáhá zvládat zátěž. Není špatný ani nebezpečný. Problém nastává tehdy, když zůstane zapnutý příliš dlouho. V tomto článku si vysvětlíme, co sympatikus skutečně je, jak v těle funguje a proč má zásadní vliv na stres, úzkost i vyčerpání.
Odpočinek by měl přinášet úlevu. Jenže někdy ležíme, sedíme, máme volno, a přesto se necítíme lépe. V tomto článku se podíváme na to, proč odpočinek sám o sobě nemusí stačit a co se v takových chvílích děje v těle.